Ofsetový tisk je založen na přenosu kresby pomocí gumového válce. Původcem této myšlenky je Kašpar Hermann, litograf pocházející z Čech, který svého vynálezu použil poprvé roku 1904 k tisku not. První ofsetový stroj byl vyroben podle jeho návrhu roku 1907 v Německu. O dva roky později vynalezl konstrukci stroje pro současný lícní i rubní tisk na papír. S rozmachem ofsetového tisku se zdokonaluje i konstrukce strojů. Tiskovou formou se stala zinková deska, později byl plochý tisk nahrazen rychlejším tiskem rotačním s kovovou deskou ve tvaru válce.
Princip ofsetového tisku
Ofset je technika tisku z plochy, kde tiskovou formou je ofsetový válec (štoček). Na válec, který tvoří kovová deska se světlocitlivou vrstvou, se přiloží film s kresbou (textem) v pozitivním zobrazení. Speciálním světelným zdrojem se film osvítí. Osvětlená místa se osvícením vytvrdí, neosvětlená místa se vymyjí vodou. Takto připravený kovolist se upevní do tiskové stolice, kde se na něj nanáší barva. Barva je snímána negativně na gumový válec a ten ji znovu pozitivně přenese na papír. Při plnobarevném tisku je potřeba čtyř tiskových stolic.
Ofsetový tisk je velmi kvalitní a kvalita není ovlivněna ani vysokým nákladem. Touto technologií lze tisknout na různé druhy a tloušťky papíru. Je proto vhodná pro tisk nejrůzněších tiskopisů (i samopropisovacích), formulářů, účtenek, vstupenek, dopisních a hlavičkových papírů, obálek, plakátů (matných i lesklých), kalendářů, prospektů, katalogů, letáků, vizitek, novoročenek, pozvánek, etiket, jmenovek, a to vše v jednobarevném, vícebarevném nebo plnobarevném provedení.